Voda, co je to voda?

Voda je zázračná sloučenina, sloučenina, která s velkou pravděpodobností napomohla ke vzniku života. Bez vody nemůžeme žít. Voda je pro většinu z nás úplnou samozřejmostí. Otočíme kohoutkem a teče. A bude to tak i do budoucna?

Voda je na jedné straně jednou z velmi častých sloučenin v našem dohledném vesmíru, na straně druhé v současnosti nedostatkový produkt na mnohých částech naší planety. Bohužel i nás se tento problém začíná týkat. Jistě jste v mnohých zpravodajstvích zaslechli o problému sucha v městských aglomeracích jako je Praha, Brno, ale také v celých krajích. Jedná se zejména o kraj Středočeský a Jihomoravský.

Co je alarmující? To, že oblasti sucha se s každým rokem zvětšují.

Čím to je? Odpověď je na první pohled jednoduchá. Česká a Slovenská republika jsou místa, kde řeky pramení. Veškerá voda tak odtéká. Tedy ta voda, kterou nezadrží krajina. Bohužel s rostoucím suchem, schopnost krajiny udržet vláhu klesá. A pomáháme i my. Výstavbou zabetonovaných ploch v podobě městských aglomerací, logistických center, velkých voltaických elektráren a nevhodným zemědělstvím spolu s ostatními vlivy.

Vody je méně! Je to pravda?

Méně prší? Ne, v celkovém úhrnu za rok spadne stále stejně srážek, rozdíl je v tom, za jakou dobu toto množství spadne. Dříve několik dní mírně a lehce pršelo. Nyní, ze zatím neznámých důvodů za pár hodin v přívalovém dešti spadne třeba měsíční úhrn srážek v dané oblasti. Pochopitelně v mezidobí neprší a půda vyschne. A jak jsem již psal, přeschlá půda vodu nezadrží, voda odteče!

Co s tím? Každý asi řekne, zadržme vodu! Jak? A zde jsem přesvědčen, že každý z nás může přispět trochou do mlýna.

Prvním krokem mohou být vegetační střechy. Tato střecha zadrží vodu. Bohužel v současném průběhu srážek ne všechnu, která najednou spadne. Je ji tedy třeba jímat, a když je sucho, použít na zálivku. Co tím získáme? No přece zelenou střechu? A proč? Zde je hned několik důvodů. Zelená střecha ochlazuje dům, spousta střech ochladí sídliště a spousta sídlišť ochladí město. Zadržíme vodu ve velkých plochách a tím změníme mikroklima ve svůj prospěch Druhým důležitým momentem je prodloužení životnosti celé střechy a to minimálně o patnáct let. Když přidáme využití technologií voltaických panelů umístěných na jižní a východní stěny budov získáme energii pro čerpání vody ze zásobníku na střechu a navíc budovu opět ochlazujeme, bude přece v těchto místech zastíněná. Navíc energii ostrovního řešení můžeme využít i na napájení dalších 12cti voltových technologií, které již máme v budově, nebo můžeme mít.

Na závěr jistě ještě jedna otázka? Proč teď a proč my?

Tady si dovolím příklad z mého dětství. Když jsem byl malý, jezdil jsem s rodiči do míst, kde se historicky nacházel nevelký rybník, asi 1,5 ha. Ten byl v padesátých letech zasypán. Byl součástí církevního areálu, tak asi tušíte proč. Místní si stěžovali, že po jeho likvidaci během několika let došlo ke změně klimatu. Začalo méně pršet a pršelo jinde.

Tento rybník byl v osmdesátých letech obnoven, nevím proč, ale byl. A věřte i já jsem zaznamenal změnu. Začalo více pršet. Tuto změnu potvrzovali i místní rodáci Došlo k prokazatelné změně mikroklimatu. Proč to bylo v té době, se nikdo neptal. Prostě nazrál čas.

Já věřím, že nastal čas, abychom o budoucnosti svých dětí, vnuček a vnuků přestali pouze mluvit, ale hlavně činit. V principu se máme dobře. Dominantní většina z nás má co jíst, kde spát, na dovolenou, zábavu. Mám pocit, že nám všem chybí vizi, důvod. A zdravý život našich budoucích je podle mne dost velkým důvodem pro naplňování vizí a cílů i těch nejsmělejších.

Hledání, jak na to, ukázky praktických možností, způsobů, jak bojovat se suchem, jak efektivně využívat srážkovou vodu a tzv. šedou vodu a zároveň tím tak ovlivnit mikroklima v zastavěných oblastech. To je konference Ostrovy života. Věřím, že děláme první krok k budoucnosti s dostatkem blahodárné sloučeniny, jež voda se nazývá.